Svalstvo

Rozdělení

V lidském těle přitom můžeme najít něco kolem šesti set svalů a jejich zastoupení tvoří přibližně 32–36 % z celkové tělesné hmotnosti. Svalová soustava je tvořena třemi druhy svaloviny. Hladkou, srdeční a příčně pruhovanou. Jelikož svou vůlí můžeme ovládat pouze svaly příčně pruhované, zaměříme se především na ně. O svalovině hladké a srdeční se tedy nyní zmíníme jen okrajově. Oba tyto typy dokáží pracovat neúnavně po celý náš život a jsou řízeny vlastní automacií. To znamená, že je nemůžeme ovládat, jak se nám zachce. Činnost hladkých svalů je závislá na vnějších podnětech, naproti tomu srdeční svaly pracují na popud podnětů látkových a nervových. Zatímco hladké svalstvo pracuje pomalu, u srdeční svaloviny je tomu právě naopak. Hladká svalovina tvoří například výstelku cév či trávicí trubice. Srdeční svalovina je, jak název napovídá, součástí srdce. Tolik k jejich stručné charakteristice a můžeme přejít ke slibovaným svalům příčně pruhovaným.

Čím to, že se můžeme po ránu protáhnout?

Jak jsme poznamenali výše, příčně pruhovaná svalovina nám umožňuje vykonávat rozličné pohyby jako sevření šálku kávy, otočení hlavy nebo i tak samozřejmou věc, jakou je chůze. Jednotlivý pohyb přitom nebývá záležitostí jednoho jediného svalu, nýbrž skupinou více svalů propojených motorickými a senzitivními nervy.

Abychom mohli přejít z jednoho pohybu do druhého, nestačí jen určitou svalovou skupinu uvolnit. Zapotřebí jsou další skupiny, které pak pracují spolu nebo proti této první. Podle funkce tedy dělíme svaly např. na ohýbače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory) a odtahovače (abduktory).

Malý výlet do nitra svalu

Jak probíhá a čím je způsobený samotný svalový stah? Pro odpověď musíme jít trochu hlouběji do struktury svalu a říci si něco o jeho stavbě. Každý sval je složen ze svalových vláken, která jsou spojená do snopečků, a ty zase do větších snopců. Celý povrch svalu je pak chráněn jakousi blánou, zvanou svalová povázka.

K svalové kontrakci či uvolnění dochází díky přítomnosti dvou vláknitých bílkovin, aktinu a myosinu, obsažených ve svalovém vláknu. Když nastává kontrakce, aktinová vlákna se zasouvají mezi vlákna myosinu a sval se tak zkracuje. Při stahu je tak sval schopen zkrácení o 30–50 %. Tohle všechno je nastartováno nervovým vzruchem a je zapotřebí určité množství vápenatých a hořečnatých iontů, bez kterých by nebyl svalový stah možný.

Když sval „lapá po dechu“

Pro správnou funkci svalu je dále nutný přívod velkého množství kyslíku (v klidu asi 9 litrů za hodinu, při pohybu až 90 litrů). Takového množství není možno krví dosáhnout. Proto svaly při namáhavé činnosti pracují na tzv. kyslíkový dluh. Dochází při něm k odbourávání glukózy na kyselinu mléčnou. Ta se pak hromadí ve svalech, ze kterých ji není krev schopna okamžitě odstranit, a tím je způsobena nám známá únava a pálení, které nám při posilování brání pokračovat. Až je sval relaxován, kyselina mléčná se postupně vyplaví do jater, ve kterých je následně odbourána. Na základě těchto informací pak můžeme únavu oddálit, např. zařazením aerobního tréninku, kterým zvýšíme množství přijatého kyslíku.

Regenerace a růst

Mnohé z vás pak napadne otázka, jestli množství kyslíku bude souviset s růstem svalů. Odpověď možná někoho překvapí-obojí spojuje regenerace. I když spousta cvičenců ví, že tréninkem se struktura svalových vláken narušuje, mylně se pak domnívají, že k regeneraci dochází během pár hodin, a že jim rostou další, nová svalová vlákna. S tímto přístupem pak bombardují každou svalovou partii příliš často a řítí se tak do propasti zvané přetrénování. Celková regenerace svalu však trvá několik dnů a počet svalových vláken je dán každému jedinci geneticky. Důvodem nabývání svalů na objemu je zvyšující se hustota a tloušťka jednotlivých vláken. S tím tedy souvisí nejen dostatečný odpočinek (tzn. spousta kyslíku, co nejrychlejší odplavení kyseliny mléčné a spánek), ale též častý příjem kvalitní stravy, jakožto stavebního materiálu.

A jak jsme se dozvěděli na začátku našeho povídání, svalová soustava je určena k pohybu. Proto, aby správně fungovala, si tento pohyb musíme jednoduše dopřát. V opačném případě můžou svaly atrofovat nebo se stát náchylnějšími ke zranění. Proto zlatá rada na závěr: neseďte celé dny u počítače a běžte se proběhnout!