Tuky v lidském těle

Hnědý vs bílý tuk

Proč tuky k životu potřebujeme? K tomu se dostaneme. Nejdříve však pár základních faktů, která nám přiblíží, co že se nám to pod kůží vlastně skrývá.

U tukové tkáně rozlišujeme dva typy. Jedná se buďto o tukovou tkáň hnědou nebo bílou.

Hnědá se týká hlavně těch rannějších stádií našeho života. Vyskytuje se totiž převážně u novorozenců, u kterých tvoří až 5 % jejich celkové tělesné hmotnosti. V tomto případě se nejedná o žádné skladování zásob na horší časy. Její funkcí je naopak rychlé spalování zásobních látek za účelem tvorby tepla. Toho je dosaženo díky velkému počtu mitochondrií uvnitř buněk a velkému prokrvení této tkáně. Novorozencům tak pomáhá vyrovnat se s poporodním tepelným šokem. Nenachází se po celém těle pod kůží, ale jen na určitých místech, a to v oblasti páteře a podél horní části míchy. V dospělosti hnědý tuk téměř mizí i když jakési stopy můžeme najít i v pozdějším věku. Razantnější ústup je pak u obézních osob.

Bílá tuková tkáň se naproti tomu vyskytuje u lidí i v dospělosti. Je typická buňkami s obsahem velkých tukových kapének. Zásoby tuku jsou zde ve formě tzv. triacylglycerolů a esterů cholesterolu. U štíhlých jedinců tvoří asi jednu pětinu tělesné hmotnosti. U lidí s nadváhou může jít až o 50 procent jejich váhy. Protože nás bílá tuková tkáň provází většinu života, budeme se dále bavit právě o ní.

Co nám přítomnost tuku přináší?

Tuková tkáň je velice důležitou energetickou zásobárnou. Nebýt ní, tělo by po odbourání glukózy z krve začalo na pokrytí svých energetických potřeb využívat bílkoviny potřebné k budování těla. Pro svalový růst by tak šlo o naprosto nevhodnou situaci.
Dalšími důležitými vlastnostmi tuku jsou ochrana vnitřních orgánů a tepelná izolace. Stačí se za chladnějšího počasí podívat na zastávce kolem sebe a hned si můžete všimnout, jak jsou hubení lidé oproti svým statnějším protějškům navlečení.
Prozatím z našeho povídání působí tuk spíše pasivním dojmem, ale nenechte se oklamat. Jde o obrovsky metabolicky, endokrinně a parakrinně aktivní tkáň. Hraje roli v hormonálním a enzymatickém řízení či v produkci adipokinů, tj. látek podílejících se na ukládání energie periferních zdrojů a na mobilizaci energie z triacylglycerolů. Tuková tkáň také produkuje protein zvaný leptin, jež si v minulosti získal věhlas díky své schopnosti snižovat chuť k jídlu. Děje se tak díky jeho vazbě na určité receptory v hypotalamu.

Trochu biologie před koncem

Jelikož jsme si ještě neřekli nic o tom, z čeho se tuková tkáň skládá, je třeba tuto mezeru zaplnit. Oněmi stavebními kameny jsou specializované buňky na ukládání tuku, zvané adipocyty. Dříve se mělo za to, že pouze odpovídají na podněty dané inzulínem či kortizonem. Novější výzkumy pak vedly k závěrům, že adipocyty vychytávají nadbytečné lipidy z cirkulace v krvi a mění svůj tvar a uspořádání, aby vyplnily prázdné prostory v těle. Další zajímavostí je fakt, že se například účastní při tvorbě kostní hmoty a na jejích ztrátách při osteoporóze.

Jak se tělo dostane k energii?

Tuky jsou v těle uloženy ve formě triacylglycerolů a aby jejich potenciál mohl být využit, je potřeba krve, jako přenosového média. Jak jsme zmínili na začátku, poté, co se využijí zdroje sacharidů v krvi, nastupuje tuk, jako další možnost energetického zásobení. Samotné štěpení tuků probíhá v místě jejich spotřeby, tedy ve svalech. Nedochází k tomu ale nijak nahodile, důležitým faktorem jsou zde také genetické dispozice. Zásoby se spalují za účelem dodávky energie, nemůžeme tedy bohužel odbourat tukové polštáře jen na některých zvolených místech. To ovšem není rada, abyste se „pro jistotu“ zbavili veškerého tuku ve svém těle. To ostatně ani nejde, jelikož je tuk součástí buněčných membrán a jeho určité množství je potřeba pro vytvoření ochranné vrstvy kolem orgánů. Samostatnou kapitolu pak tvoří vitamíny rozpustné v tucích-A, D, E a K.

Jak vidíte, je u tuku spousta pozitiv. Proto se blížících se svátků rozhodně nebojte a taky si něco dopřejte. Doufám, že od teď už se na tuk budete dívat v mnohem lepším světle.